Fenologie je věda, která zkoumá, jak se organismy vyvíjejí a mění v čase v závislosti na počasí, klimatu a dalších vlivech okolí.
Pokud systematicky sledujeme, jak prochází organismy postupně významnými životními fázemi, a zároveň pravidelně měříme vlastnosti jejich životního prostředí jako je teplota nebo úhrn srážek (jak moc prší nebo sněží), můžeme získat informace o vlivu těchto vlastností prostředí a jejich změn na živou přírodu. Tyto znalosti lze pak využít například pro výzkum dopadů klimatické změny nebo pylové zpravodajství.
V této úloze se zaměříme na fenologii rostlin. Stromy, keře ani případné byliny nám nikam neutečou a půjde tak snáz sledovat změny mezi různými stavy jejich vývoje, takzvanými fenologickými fázemi, zkráceně fenofázemi. Probíhající změny jsou navíc běžně známé procesy jako je opadávání listů nebo právě teď na jaře začínající rašení pupenů a kvetení.
Bude se vám hodit: barevné provázky/bavlnky na označení rostlin, fotoaparát (nebo telefon s fotoaparátem), měřítko (pravítko, metr), zápisník, počítač nebo jiné zařízení s přístupem k internetu pro dohledávání dalších informací, a sešit s psacími potřebami pro přesnou dokumentaci.
Dále se může hodit lupa, čelovka, baterka či jiný zdroj světla, určovací literatura.
Povinná část:
Podle přítomnosti vhodných stanovišť s různými přítomnými druhy stromů ve vašem okolí si vyberte jednu variantu (případně můžete dobrovolně vypracovat obě):
Varianta 1: Porovnávání stanovišť
Charakteristika stanovišť:
Konkurence: Kolik dalších rostlin na daném místě roste? (Např.: Rostlina je spíš osamocená, na otevřeném stanovišti jako je např. staveniště nebo roste spolu s dalšími rostlinami v zapojeném porostu jako je např. les apod.)
Zastínění: Jak moc je strom zastíněn? (Např.: okolními stromy, skálami nebo budovami apod.)
Dostupnost vody: Jak zhruba daleko jsou nějaké vodní zdroje? (Např.: Pod kopcem, kde roste náš třešňový sad je rybník nebo nejbližší vodní zdroj je řeka/potok, která je přibližně 3 km daleko od našeho místa apod.) Jak je místo celkově vlhké? (Případná tráva a jiné byliny jsou spíše svěže zelené nebo suché? Roste zde mokrý mech? Jak vlhká je hrabanka pod stromem?)
Podloží: Roste strom spíše na např. hlinitém substrátu, písčitém substrátu nebo na skále apod.?
Podmínky na stanovištích co nejlépe charakterizujte a zaznamenejte. Zaměřte se hlavně na vlastnosti, kterými se vaše dvě místa liší, držte se zejména popsaných charakteristik, ale můžete zahrnout i další vlastnosti, které vám budou připadat důležité. Jaký vliv by mohly mít tyto podmínky na fenologii pozorovaného druhu?
Fenofáze:
Rašení
Plné olistění
Počátek kvetení
Konec kvetení
Tyto (i další) fenofáze jsou dobře popsané a v případě potřeby specifikované pro konkrétní druhy na:
https://www.fenofaze.cz/cz/o-fenologii/
Jak se liší jednotlivá pozorování mezi jedinci na stejném stanovišti a jak se liší mezi jedinci, kteří obývají různá stanoviště? Odpovídá vaše pozorování vašim nápadům ohledně vlivu podmínek na stanovišti na fenologii rostlin?
Varianta 2: Porovnávání druhů
Fenofáze:
Rašení
Plné olistění
Počátek kvetení
Konec kvetení
Tyto (i další fenofáze) jsou dobře popsané a v případě potřeby specifikované pro některé konkrétní druhy na:
https://www.fenofaze.cz/cz/o-fenologii/
Pro detailnější srovnání druhů měřte také průběžně velikost několika listů (zhruba 3–5 listů na jedince). Měřítkem zaznamenejte délku v nejdelším místě (od konce řapíku ke špičce) a šířku (v nejširším místě čepele). Způsob měření můžete přizpůsobit tvaru listů pozorovaných druhů, ale měření provádějte při každé z návštěv na stejném místě listu. Při měření a zaznamenávání stavu stromů si můžete pomoci i fotograficky. Jak se liší postupný průchod fenofázemi mezi jedinci stejného druhu a mezi různými druhy? Napadne vás, jak by mohly případné rozdíly ve fenologii sledovaných druhů souviset s rozdíly v jejich biologii? (např.: z hlediska ekologie nebo jejich životního cyklu). Podívejte se případně do literatury (stačí i webová, např.: botany.cz, pladias.cz nebo Wikipedie), kde získáte více informací o biologii sledovaných druhů.
Tipy na další řešení: